Ebola

Co je Ebola?

Chorobu způsobuje virus Ebola patřící do čeledi Filoviridae. Filoviry jsou považovány za velmi nebezpečné infekční viry zařazené do skupiny BSL 4 (biosecurity level 4) (virus HIV patří do skupiny BSL 2+). Rezervoárem viru je pravděpodobně nějaké zvíře, bohužel dosud není známo jaké. Uvažuje se o hlodavcích a netopýrech. Do lidské komunity je virus většinou zavlečen infikovanou osobou. Nakažlivost je značná. Virus se šíří epidemicky a přežívá ve vzduchu i ve vodě.

V současné době jsou známy čtyři podtypy viru, které nesou jméno podle místa, kde byly objeveny.

Ebola-Zaire (EBO-Z) - je prvním objeveným kmenem viru vůbec. Poprvé byl izolován v roce 1976 v severovýchodní části Demokratické Republiky Kongo (dříve Zair) poblíž malé řeky Ebola, podle které dostal své jméno. Tento kmen viru je nejnebezpečnější. Úmrtnost pacientů nakažených virem Ebola-Zaire dosahuje 90%.

Ebola-Sudan (EBO-S) - je méně nebezpečný a úmrtnost nakažených je okolo 50%.

Ebola-Reston (EBO-R) a Ebola-Pobřeží Slonoviny (EBO-CI) - jsou kmeny méně nebezpečné a nepříliš prozkoumané.

Infekce se přenáší tělními tekutinami nemocného (krev, sliny, ejakulát, poševní sekret, pot, slzy). Proniknutí viru přes neporušenou kůži nebylo prokázáno, sliznicemi už se však virus do těla dostává relativně snadno.

Ebola vyvolává epidemie především v afrických zemích Demokratická Republika Kongo, Gabon a Súdán, poslední epidemie byla hlášena v roce 2007 v Ugandě. Úmrtnost bývá vysoká (podle kmenu viru 50 – 90%) a mívá velmi závažný průběh.

Virus horečky Ebola je považovaný za potenciální biologickou zbraň teroristů. Rozšíření viru po městě by vyvolalo rozsáhlé škody na zdraví a životech obyvatel.

Ebola příznaky nemoci

Inkubační doba tropické nemoci zvané Ebola se pohybuje v rozmezí 2 – 21 dní. Nemoc propukne náhle vysokými horečkami, celkovou slabostí, bolestmi hlavy, svalů a kloubů a zánětem spojivek. Jak příznaky zesilují, přidruží se ještě bolesti břicha, zarudnutí očí, zvracení a průjem. Dojde k poklesu krevního tlaku a horečka se stane trvalou. Nakažený začne postupně krvácet. Protože krvácí nejdříve do trávicího traktu, bývá onemocnění v této fázi zaměňováno za tyfus nebo úplavici. Toto podezření se vyvrátí v okamžiku, kdy postižený začne krvácet ze všech tělesných otvorů a zvracet krev.

Na kůži se objevují masivní krevní podlitiny v důsledku poruchy srážlivosti krve, která narušuje i krevní oběh. Postižený krvácí z úst i mezizubních prostor. Povrch jazyka se mění v rudou hmotu, která se začíná odlupovat. Se ztrátou slizničního krytu se trhá pokožka jazyka, což způsobuje nemocnému kruté bolesti. Podobně se odlupuje mrtvá tkáň hrtanu a průdušnice, která padá do plic nebo je vykašlávána s hleny. Srdeční sval ochabuje a na krevní stěně se objevují krevní sraženiny. Při každém stahu srdečního svalu uniká krev do hrudní dutiny. Mozek plave v mozkovém kalu odumřelé tkáně. Virus tropické nemoci proniká i do očních bulv. Pacient může snadno oslepnout. Kapénky krve ulpívají na víčkách a krev volně vytéká z očí. Často dochází k mozkové mrtvici.

Dochází k nevratnému poškození všech vnitřních orgánů, zejména jater, která se rozpadají, a nahrazuje je pouze krvavá kašovitá hmota. Ledviny a střeva selhávají, protože se zcela naplní sraženou krví.

Sperma postižených mužů je vysoce infekční. U žen dochází k silnému vaginálnímu krvácení. V případě těhotenství dochází ke spontánnímu potratu, kdy plod je sám virem infikován. Dítě se rodí s červenýma očima a z nosu mu odkapává krev.

V závěrečném stádiu tropické nemoci trpí nemocný těžkými epileptickými záchvaty a upadá do šoku. Jestli pacient přežije, je odvislé od jeho fyzické kondice a kmenu viru.

Smrt nastává v důsledku selhání všech životně důležitých orgánů. Tělo se začíná rozkládat okamžitě. Tekutina z mrtvého těla je rovněž vysoce infekční.

Léčba Eboly

V současné době neexistuje proti Ebole žádná vakcína ani léčba. Účinnost všech známých virostatik je prakticky nulová nebo velmi slabá. Jádro léčby spočívá pouze v intenzivní péči a podpůrné terapii. Kvůli dehydrataci potřebují nemocní nitrožilní dodávky tekutin a vitamínů.

Pokud pacient přežije, rekonvalescence bývá velmi zdlouhavá a komplikovaná. Postižení orgánů v průběhu nemoci zanechává trvalé následky. Po prodělání Eboly jsou známé případy ohluchnutí, oslepnutí, poruchy hybnosti, záněty kostní dřeně nebo míchy, záněty očních struktur, osrdečníku, varlat, příušnice a slinivky břišní.

Jestli pacient přežije, závisí na jeho tělesné kondici a na typu viru. Smrt nebo postupné uzdravování přichází většinou 6. – 10. den nemoci.

Pro ošetřující personál musí být zavedena přísná bezpečnostní pravidla. Zvláštní důraz se klade na zajištění vysoce nebezpečných procedur, jako je manipulace s krví a exkrementy nemocných, zavádění nitrožilních dávek, odběry krve apod. Ochranné prvky (rukavice, masky apod.) se nesmí použít opakovaně, dokud nedojde k jejich sterilizaci. Mrtví musí být okamžitě pohřbeni či spáleni.

Před několika lety však byla objevena metoda, jak zničit virus Eboly u pokusných opic. Po aplikaci vakcíny jsou kočkodani a makakové proti viru Eboly imunní. Vědci se domnívají, že podobný postup by mohl být úspěšný i u lidí.

Země s vysokým rizikem nákazy

Gabon, Jihoafrická republika, Kongo, Libérie, Pobřeží Slonoviny, Reston, Sudán, Uganda